Dorky - fotbálkový klub

AKTUALITY
KÁDR
KONTAKT
GUESTBOOK

Aktuality


04|11|04 Populační krize kmene Dorek. Je nás málo!

Nízká fertilita způsobila nedostatečnou šíři kádru ortodoxních vyznavačů třetiligového fotbálku a nízkou flexibilitu v případě nepředvídatelných událostí.

Božím trestem se stala domácí porážka od Rychlé roty, kterou jsme zahájili 4. ročník robotligy.

1. kolo
Dorky — Rychlá rota 5:7 (15:15)
Hráno 24.10.04 v Lužické
Zápis z utkání

Upozornění: tento příspěvek byl psán pod psychickým nátlakem extrémistů z tvrdého jádra našeho fanklubu. Není proto vůbec vtipný ani zábavný, ale plný obav a strachu z budoucnosti.

Čtyři roky strávené na bojištích třetí ligy zanechaly na týmu Dorek kruté stopy. I přes svoji udatnost a chrabrost nedokázaly vzdorovat tvrdým podmínkám a zaznamenaly za ta léta dvě těžké ztáty. Dva útočníci se odebrali do věčných lovišť a nám po nich zbyly jen teskné vpomínky.

Za ztracené kamarády se nám bohužel dodnes nepodařilo najít kvalitní a kvantitativně dostačující náhradu. Jen jedna jediná, sice kvalitní a všemi milovaná, ale přesto samojediná posila, Bára, uvízla za celý ten dlouhý čas v našich sítích.

Snad až příliš sebevědomě jsme se vrhli do nové ligové sezóny v sestavě čítající pouhé dva útočníky a tři obránce. Vědomi si své síly a jisti si svým fotbálkovým uměním, zaslepili jsme své oči vůči realitě všedních ligových dní. Bláhově jsme si mysleli, že ji tím zapudíme do hlubin Tartaru na věčné časy. Jak velké bylo naše zděšení, když bez varování nemilosrdně udeřila!

Ještě v den zápasu byly mráčky růžové a Dorky 100%ně připravené vyprášit nepřátelům kožichy. Nakonec jsme se ale jen díky kapitánovu nezdolnému lidumilství vyhnuli hrozící kontumaci. Při rýsující se nekompletnosti týmu Rychlé roty projevil ochotu na soupeře prakticky neomezeně čekat, případně i zápas odložit. Ironií osudu se ale Rota nakonec dostavila v plné síle, zatímco Dorky byly jen tři.

Trikoš při svých romantických toulkách podzimní krajinou našel jedno pěkné zpoždění, zruba 1 a 1/2 hodinového macka. Bára se musela neočekávaně dostavit na návštěvu do nemocnice a hvězdná sestava byla v troskách. Naštěstí soupeři, vědomi si naší předchozí vstřícnosti, vyčkali Trikošova příchodu a zápas úspěšně zahájili.

Bohužel jen oni. Našemu útočně laděnému týmu defenzivní taktika s jediným klasickým hrotem vůbec neseděla a herní trápení se promítlo i do výsledku. 0:4 jen to fiklo.

Pak nastoupil Kačí a nenechal nikoho na pochybách, kdo že to byl loni jedničkovým králem ligy. Loňskou vítěznou tradici se naopak bohužel nepodařilo udržet ve čtyřce, což se později ukázalo být rozhodující ztrátou.

V poločase i přes předchozí neradostné zážitky dorazila Bára. Její obětavost probudila spícího draka v srdci všech pravých Dorek. Jako hurikán jsme se vrhli ke stolům a v následné smršti lítaly hlavy soupeřů na všechny strany a míčky do jejich branky. Pověstným klidným okem hurikánu proklouzl pouze jeden prohraný zápas Báry s Honzou.

Doznívajícím poryvem větru byla ještě hladce získaná Adamova jednička. Pak ale přišla okluzní fronta a z tornád pohánějících naše ruce se staly pouhé větříky. Ani hvězdná legie zkázy Adam + Kačí nedotáhla tsunami našeho obratu do konce a v těsném a dramatickém boji prohrála volné nasazení.

Ano, nejen absolventi elitních trenérských škol již snad tuší, že s širším kádrem a náhradním útočníkem k dispozici by Dorky zřejmě přesvědčily nějaké ty bodíky, aby zůstaly v Lužické.

A proto, Dorky: Milujte se a množte se, příště to snad bude lepší!