Dorky - fotbálkový klub

AKTUALITY
KÁDR
KONTAKT
GUESTBOOK

Aktuality


16|03|04 2 zápasy 4 body. Je to hodně nebo málo?

Kmenová soudržnost, pevná morálka, uznávání časem prověřených hodnot a důsledné dodržování starých tradic. To jsou vlastnosti blízké každému bojovníkovi, odkojenému v táboře divokých Dorek. V zápase s Molekulou jsme proto svědomitě předvedli tradiční prokaučink, Jenkíz jsme zas tradičně vyprášili kožichy.

15. kolo
Molekula Žižkoff — Dorky 6:6 (16:13)
Hráno 4.3.04 v Molekule
Zápis z utkání

Dorky bez dorky nejsou Dorky, to ví každé malé dítě. Drsní bojovníci našeho kmene proto stěží potlačili slzy dojetí, když se po jejich boky opět zařadila dorka Bára, dorka ze všech nejdorkovatější, nejkrásnější a nejlepší. V kompletním složení jsme rozrazili dveře Saloonu Molekula a vychutnávali si ustrašené pohledy domorodců, vicítivších sílu týmu bojujícího neúnavně a svorně jako jedna žena.

Nezvyklý přetlak v sestavě vyřešil kapitán šalamounsky a spravedlivě. Všechny příslušníky etnických menšin, gaye, liliputány a zrzky posadil na lavičku a mohlo se hrát.

Stará taktika = dobrá taktika, tak velí Dorkám tradice. A protože ze všech taktik a pravidel je nejstarší a nejdůležitější zásada "Začátku zápasu nepřepálíš", lstivě jsme zkusili Molekule přenechat první dvě hry. Nejdřív se zdálo, že na to neskočí, když jsme ale nasadili bojové výrazy "Mnětoalevůbecnejde" a posléze i smrtící a OSN zakázaný "Jaksetohlevlastněhraje", stoupli si ke stolům zády a zavřeli oči, nemohli soupeři odolat. Černého Petra prvních dvou vyhraných her měli v ruce, ani nemrkli.

A pak jsme vyrazili do protiútoku, za který by se nestyděl ani Scipio Africanus. Krev nepřátel tekla proudem a zděšené legy houfně dezertovaly na naší stranu. Po vítězných dvojkách jsme dál porcovali soupeře, svíjejícího se na zemi ve smrtelných křečích. Kačí ukázal, kdo vládne třetí lize v jedničce a na vlně euforie jsme hravě získali i čtyřku.

Dobře naladěný tým se chystal i po přestávce pokračovat ve vítězné jízdě. Kapitán dokonce v dobrém rozmaru ukázal svou přívětivější tvář a pustil na hřiště i zrzky.

Pak ale řeku radosti zakalila černá tma zrady. Kapitán Molekuly vytáhl ze svého arzenálu kudlu podpásobijku a jako Robert Ford Jesseho Jamese odpravil přátelskou atmosféru zápasu. Lišácky si počkal, až Kačí promluví během zápasu a nahlásil ve třetí lize nevídanou technickou chybu. Na tuhle nefér zbraň není obrany. Soupeři sami samozřejmě předtím i potom při hře mluvili, jak je to ostatně běžné u všech týmů.

Na čestné Dorky, bojující vždy v duchu fair play a mající za čestného člena Mirka Dušína padla neprodyšná deka. Oči zakalené křivdou jako by ani nevnímaly dění na zeleném stole a ruce svíraly tyče stejně křečovitě, jako by rdousily Milanův krk. Po tři dvojky nás stravoval jed prýštící z Milanovy dýky v našich zádech. Pak si ale Dorky vzpomněly na svůj ušlechtilý původ, na činy dávných předků, na čest a slávu statečného kmene. Kačí a Adamem pozvedli padlý prapor a strašlivou silou se vrhli na molekuloidní soupeře.

Vybojovali jsme vyrovnávací bod a do vedení se svůj tým chystal poslat neúnavný kapitán Karnát. Nervydrásající drama ve hře muže proti muži bohužel bojkotovaly proradné molekulomíčky, které se jeden za druhým nekontrolovatelně stěhovaly do Karnátovy branky, vesele se přitom náhodně odrážeje od mantinelů i bezvládně se houpajících panáčků.

Za stavu 5:6 pro Dorky končila veškerá legrace. Kapitánovi bylo jasné, že teď se do toho musí opřít. Nešetrně od stolu odstrčil všechny ženy a zrzky a zaujal bojové postavení s věrným druhem Kačím. Zarputilou vůlí po vítězství předčili soupeřovu dvojici a zachránili Dorkám alespoň bod z nepřátelské půdy.

Bylo po zápase a horké hlavy se zchladily několika poctivými panáky. Bratr alkohol smazal všechny křivdy. Bojovníci obou nepřátelských táborů odložili zkrvavenou zbroj do kouta a zasedli k jednomu stolu. A jestli se neupili k smrti, píjí tam spolu dodnes...

12. kolo
Dorky — Jenkíz 9:3 (19:11)
Hráno 7.3.04 v Lužické
Zápis z utkání

Dorkám ještě ani nepslaskly na rukou puchýře z poslední bitvy a hned musely čelit nájezdu divokých Jenkíz z dalekých západních pustin. Stoprocentní účast byla v tomto případě žádoucí, ale Honza se bohužel ze závažných lyžařskch důvodů nemohl dostavit.

Kapitán Karnát strávil uplynulé dny meditací a soustředěním na nadcházející souboj. Nechtěl připustit podobné selhání jako v Molekule a během důkladné přípravy využil všechny dostupné prostředky k dokonalé přípravě, vzýval nebesa i peklo, posiloval, ládoval do sebe doping a studoval fotbálkové techniky východních mistrů. Energie z něj zářila tak silně, že si soupeři museli zakrývat oči, v hrůze se pouštěli tyčí a sami přidávali body na počítadle na jeho straně stolu. Jako archanděl Michael s planoucím mečem vedl tým za vítězstvím a vyhrál všechny hry, kterých se zúčastnil.

Zákon zachování energie je neúprosný a nemilosrdně si vybral svou daň. O co mocnější byl kapitán Karnát, o to slabší a mátožnější byla sličná Bára. Stěží se dokázala držet tyčí a nešťastně dokola šeptala, že jí to nebaví. Přesto dokázala třikrát pokořit jenkijské válečníky a pouze jednou jim podlehla.

V průběhu zápasu se projevilo, jak zásadní je pro úspěch v tomto náročném a nebezpečném sportu fyzická kondice. V prvním poločase Jenkíz statečně drželi krok a když dokonce pokořili Dorky v jejich oblíbené čtyřce, byl stav vyrovnaný 3:3. Pak ale Dorky zúročily náročnou zimní přípravu, během které potily krev a nadávaly na tyranské metody trenéra. Soupeři neustáli vysoké tempo hry a poslušne odevzdali domácím vytrvalcům všechny zbývající body.